"Běh vás totiž změní - je to velmi niterný a osobní proces transformace. Proces, který můžete plně sdílet jen s někým, kdo jím také prošel. Když vidíte druhého běžce, víte, že on také ví. Prošel stejnou iniciací a tato zkušenost z vás dělá spřízněné duše." Michal Mynář
Určitě znáte ten pocit všichni. Když se to na vás valí ze všech stran a máte pocit, že ať děláte, co děláte, propadáte se hlouběji a hlouběji. Urgence, nesplněné úkoly, stížnosti, nedorozumění, konflikty, zdravá životospráva v kolotoči předvánočních večírků vzala za své už začátkem prosince, nad městem visí šedivá deka z mlhy a vám se zdá, že jen...
Minule jsem psala o jednom z mála závodu, které letos běžím - Příbramský půlmaraton.
"Nedá se říct, proč se stane to či ono. Čím co rozkvete, zajde, nebo nabere jiný směr.Ale když jsem se ztratila v divočině svého žalu, našla jsem si svou vlastní cestu. "
Letošní brdský winterrun u nás provázela smůla. Měla jsem běžet v týmu Lišáků - s Jířou a Michalem a měl to být pohodový závod. Jenže...
V noci na neděli u nás napadaly haldy sněhu. Když už sněžit přestalo (kolem 15 h), popadlo mě pokušení nasadit běžky hned u baráku a někam vyrazit. Vydala jsem se přes Drkolnov (šlo to), směrem k Vokačovskému rybníku a přes pole do lesoparku Litavka (nějaká stopa byla). V lesoparku to vypadalo, jak ve sněhovém královstí.
Brdy mají tisíc podob spjatých s tím, jak se střídají roční období. V létě je tu plno cyklistů, hub a borůvek. Sem tam člověk potká trempíky. Ale jinak je tu ticho, klid, a lesy, kam až oko dohlédne. Tady máte možnost pocítit, že jste součástí přírody. A to je to, co mi ve městě chybi. Protože je mám nadosah, proto...
První pracovní týden roku 2019 jsem pozorovala za okny kanceláře padající vločky. Konečně i u nás chumelí. Jenže vzhledem k pracovnímu vytížení mi bylo jasné, že na běžky se dostanu nejdříve o víkendu.